|
Nacházíte se v sekci - PLÁNOVÁNÍ DLAŽBY - která obsahuje tyto články
Plánování dlažby – začínáme | Plánování dlažby – plocha | Plánování dlažby – barvy | Vliv českého podnebí.. | Plánování dlažby – inženýrské sítě | Plánování dlažby – podle druhů staveb | Zbývající sekce Plánování spodní stavby | Plánování žulové kostky | Plánování zámková dlažba | Plánování cen | Dobré vědět | Realizace admin | Realizace spodní stavba | Realizace žulové kostky | Realizace zámková dlažba | 
Plánování dlažby – inženýrské sítě
O tom jak má vypadat podkladová vrstva máme zpracovaný samostatný článek. Výkopové práce lze ale provést mnoha různými způsoby, představa prosté díry v zemi může být zavádějící. Standardem je 20-40 cm spodní vrstvy štěrku. A 10-15 cm lože drti pro dlažbu. Podklad pro mozaik může být o polovinu menší. Rozhodující je plánované zatížení a sklon. To co platí pro komunikace ve městech a chodníky na náměstích neplatí pro vaši zahradu nebo nájezd ke garáži. Stavíte-li ale dvůr usedlosti, na kterém se budou otáčet často auta nebo těžká technika, je třeba s tím už počítat. Hloubka výkopu S centimetry, které jsme uváděli v odstavci výše, je nutné počítat do hloubky. V případě, že plánované místo je ve sklonu nebo třeba podklad pláně je z jílu, může být hloubka výkopu ještě větší. Součet výšky, třeba na pojezdové ploše, pak můžeme dosáhnout hloubky výkopu 65 cm. Proto pozor na vedení inženýrských sítí. I přes to, že by elektrické kabely, voda a plyn, případně odpady měly být zakopány v zámrzné hloubce 1,5 m, ne vždy je vše jak má být. Především u starších domů nebo zděděných chalup mohou být elektrické vedení, kanalizace, telefony i elektrické přípojky a přepady od septiků kopány svépomocí. V takových případech nemusí hloubka uložení dosahovat předpisových hodnot. Při plánování výstavby dlažby přemýšlejte, kudy jsou stávající inženýrské sítě vedeny, zda by se daly v rámci stavby přeložit, nebo zda zadlážděná plocha musí jít právě nad vedením. Vždy se může něco stát a po pár letech rozkopaná nová dlažba již nelze dát zpět 100% dohromady. Přesuňte inženýrské sítě do kolektoru Plány kolem předlažeb nebo zádlažeb by měly zahrnovat i inženýrské sítě. Přemýšlet nad výměnou nebo zcelením kanalizace, svodů okapů, přeložky přípojky elektrického proudu, kabelu elektrického proudu pro altánek, vody pro zahrádku a jiných sítí do nějakého uceleného kolektoru. Ušetří to do budoucna mnoho na údržbě servisu a předlažbách. Čtenáři, kteří pracují nebo bydlí ve městech, byli asi nejednou svědkem, kdy město nechá opravit nebo postavit chodník a za určitý čas je rozkopán, protože se rekonstruují vodní přípojky. Napadne vás, proč se nedomluví na opravě inženýrských sítí před rekonstrukcí chodníku? Protože jsou to jiní správci. Je to stejné jako s vytlučenými kanály na silnicích. Ani v tomto případě není úplně jasné, kdo je zodpovědný za výšku a sklon kanálového vstupu, tak aby splývala s vozovkou. Kanál patří kanalizacím, ale silnice komunikacím. A to jsou dva samostatné subjekty. Tak to prostě chodí. Jak dláždit pokud překládka inženýrských sítí není možná To jsme odbočili. Nejlepší řešení je vedení inženýrských sítí hned vedle chodníku, aby se při kopání nemuselo nic rozdělávat. Pokud to ale jinak nejde, můžete v designu dlažby už počítat s touto variantou a naplánovat do toho místa pruh, jiné barvy, nebo jinak složené kostky nebo jiný prvek. Když si od začátku zvyknete, že tam pruh nebo něco jiného je, po případné předlažbě vám to přijde stejné. Pokud budete mít jednolitou plochu, oprava bude vidět jak výškově tak materiálově. V místě inženýrských sítí nevytvářejte vzory, které je těžké instalovat zpátky. Dlaždič, který vám třeba ze žulových kostek udělal krásný vzor (kombinací více barev nebo tvary), by si musel při předlažbě popsat každou kostku, aby se mu podařilo dát vše do původního stavu. A stejně by se mu to zřejmě nepovedlo. Mohl by spáry ošidit. A bylo by to ve srovnání s okolní plochou vidět. U zámkové dlažby je to snazší, ale výsledek předlažby také nebude stoprocentní.
Možná řešení: Už při výstavbě obou stranách nad vedením zabetonujete krajníky, které mají hloubky kolem 20 cm + zámek z betonu. Tedy skoro až na spodní část podkladních vrstev. Necháte prostor na šířku kopáče s lopatou, který v možné budoucnosti manuálně provede výkop. Při rozebírání se tak neuvolní okolní kostky. Je třeba ale respektovat vodní odtokové sklony a poměry, aby toto řešení nebránilo odtoku vody. Pak může být výkop úzký a předlažba malá. Nenaruší se konstrukce okolního povrchu.
Nedoporučujeme používat bagry na opravy inženýrských sítí. Pokud jste si jisti, že je podklad konstruován na těžkou techniku, můžete mu umožnit vjezd, ale při bagrování je nutné, aby se traktorbagr postavil na patky. Tím přenese veškerou váhu + sílu podkopové lžíce na místa, kde stojí patky. Může vám to udělat dolíky. Obvykle také stojí na hraně výkopu, který zrovna dělá. Váha bagru na kraji výkopu může udělat prolomení zeminy směrem do výkopu. Obzvlášť je-li okolí domu navážka nebo sypký materiál. Proto doporučujme kopáče ruční nebo malé pásové bagříky, které lze dnes již běžně půjčit v půjčovnách. Hlídejte ale váhu a vědomí o nosnosti konstrukce, na kterou byla plocha dimenzována. Bez vibrační desky se neobejdete Návrat kostek je stejný jako při normální stavbě. Pouze je nutné počítat s hutněním výkopu a hlíny ve výkopu žábou. Upozorňujeme, že i uhutněný výkop nikdy nebude stejný jako původní okolní zemina. Je nutné počítat s lehkým dosednutím. Podklad a lože pro kostky uvibrujete, ale i v tomto případě počítejte s dosednutím. Pokud jste měli okolí výkopu inženýrských sítí zajištěné zabetonovaným dvojřádkem z každé strany, rozepřete mezi tyto pevné body nové kostky do klenby nebo výš. I po závěrečném uvibrování by měla kostka být výš. Časem až si materiál ve výkopu sedne tak se výškový rozdíl srovná. Pokud opravujete inženýrské sítě nebo děláte výkop z jiného důvodu na celistvé ploše, která je výkopem celkově konstrukčně narušena, dbejte na to, aby udusání výkopu a uvibrování bylo důsledné i v krajích. Především v místech, kde se bude napojovat starý podklad a lože pro kostky na nový. Je to slabé místo. Z důvodu kamenů ve výkopu nebo nepřímému směru celého výkopu, vibrační deska neumožní důsledně dovibrovat kraje. Zámková dlažba pak mívá vadu vypadající jako podélně vyvrácený zip a to na délku celého výkopu po jeho jedné nebo obou stran. Druhým řešením je širší výkop. Zásah do povrchu je ale mnohem větší a i předlažba je náročnější. Lože a podklad se odebere po obou stranách výkopu ještě 40 cm. Zemina se udusává nebo vibruje, dokud není zcela srovnána s okolím. Stejně se postupuje i u podkladní vrstvy a u lože pro kostky. Zde připomeneme pravidlo, o kterém píšeme jinde: Vibrovat se má maximálně 20 cm výšky štěrku. Máte-li podklad 30cm a výš, vibrujte – hutněte plochu nadvakrát. Stejně jako u první verze je nutné přidat výškový rozdíl. Vše si ještě časem sedne. Odhadnout ale o kolik si oprava časem sedne, aby se úplně srovnala, zvládne se štěstím pouze odborník.
Nezapomeňte na kvalitní odvod vody
Vždy je nutné hlídat jakým způsobem a kterým směrem je odváděna voda z původního povrchu. Je třeba znát sklon a ten dodržet. V úzkých výkopech to bývá problém. Řeší se to větším množstvím štěrku do výkopu, tedy zvýšením štěrkového podkladu. To ale způsobí, že voda bude odváděna právě tím novým výkopem. Na jeho nižším konci je proto třeba počítat s nějakým druhem drenážního odvodu, třeba do trávníku. Narychlo naházený a zasypaný výkop, třeba i dobře udusaný, to je špatný postup. Promíchaná hlína s štěrkovým podkladem pro kostky, třeba jen o 1 cm výšky, zcela změní charakter odvodu vody. Výsledkem bude, že voda časem změní tvar podloží a tím i tvar povrchu, který podloží kopíruje. Takové změny se projevují pomalu, ale pokud se někde udělá malý dolík, bude se v něm zdržovat voda, hlína, listí a problém se urychlí. Jak už zaznělo – oprava nebude nikdy vypadat jako původní stav. Je proto dobré plánovat tak, aby byly zásahy do plochy minimální. Pokud bude výkop nutný, udělejte inženýrské sítě v době stavby chodníku. Pokud musíte dělat výkop do staršího povrchu, pohrajte si s designem, nebo naplánujte celou výměnu za lepší. Použijete-li v místě stavby jiný vzor už od začátku, reinstalace kostek zpět nebude opticky nic narušovat a esteticky se ztratí. Tím se dostáváme k otázce. Když už je to nutné, je lepší mít bouli nebo dolík? Z estetického hlediska je špatně oboje, ale z technického hlediska je lepší boule. Jinak řečeno, je lepší přehnat vůli k dosedání a udělat místo výkopu vyšší než méně a mít chodníkem propadlou strouhu na dešťovou vodu, nebo dolík s malým rybníčkem. 
|
|
|
