rady-pri-pokladce/18-pokladka-dlazby-podle-druhu-staveb

Plánování dlažby – podle druhů staveb

Pokládku zámkové dlažby nebo dlažebních kostek je nutné dobře rozmyslet. Ať už se jedná o zadláždění u plánované novostavby nebo u existujícího objektu, v obou případech se vám pečlivé promyšlení a naplánování rozhodně vyplatí.

Přípravu na dláždění se zemní práce kolem nového domu nespojujte
Novostavba sice poskytuje přítomnost stavebních strojů, které mohou plochu snížit, zvýšit, nebo připravit pro pokládku. Ale od fáze zemních prací k dokončovacím pracím na chodnících a dláždění je ale daleko. Tyto činnosti byste neměli spojovat. Zemní pláň – výkop pro dlažbu pojezdovou i chodník, musí být před pokládkou úplně prvního štěrkového podkladu suchý, rovný a se sklonem od domu. V době stavby domu se jeho okolí zatěžuje různě těžkou stavební technikou, která spodek výkopu rozryje a deformuje. A to je špatně.

Pokud v době stavby zaprší a do výkopu pro uložení dlažby vjedete stavební technikou, prakticky s jistotou dojde k znehodnocení již vykonané práce. Bude nutné ji dělat opakovaně nebo bude větší spotřeba vyrovnávacího štěrku. Následně může být problém s výškou, protože výška musí odpovídat zatížení.

Vykopáním vytvoříte lavor, ve kterém se bude udržovat voda, kterou může být na rovných prostranstvích těžké někam odvézt. Do mokrého blátivého výkopu nedoporučujeme sypat a hutnit podklady. V takovém případě bude potřeba počkat na důkladné vysušení, což může trvat dlouho.

Volba vhodné techniky
Zemní práce související s dlažbou už nemusí dělat velký bagr. Samozřejmě záleží na okolnostech stavby a délkách plánovaných ploch s vyšší nosností. Kopat 120 m2 cesty k domu před garáž, do hloubky 60 centimetrů malým bagrem, je dost neefektivní a doporučujeme použít traktorbagr. Na chodníky nebo krátké vzdálenosti jsou ale vhodné. Malé bagry si lze půjčit, nebo je mají k dispozici dlaždičské firmy nebo drobní „zemaři“ (zemní práce).

Pohyb velkého bagru těsně u čerstvě dostavěného domu, může přinášet vrásky ze škody bagrem způsoben - rozvážkou štěrků v čelní lžíci po pozemku. Většinou se to nakonec řeší kolečkováním, nebo za pomoci UNC čelního nakladače. Ten je na činnosti spojené s pokládkou venkovních dlažeb kolem domů vhodnější, ale při kopání základů příliš nepomůže. Ve výsledku jsou tedy zapotřebí dva druhy techniky.

Doporučujeme tedy zachovat terén, po kterém se bude pohybovat technika a až potom dělat zemní práce kolem domu jako přípravu na chodníky. Jsme si vědomi, že existují někdy i jiné, důležité důvody k rozkopání celého pozemku. Pokud je to ale pouze ve snaze uspořit příjezd bagru nadvakrát, doporučujeme nechat to na potom. Stavební stroje a jeřáby zdeformují vrchní vrstvu, která se pak skryje, a zůstane srovnaná pevná, suchá pláň.

Druhým a zcela opačným řešením je udělat nejdříve cesty s pojezdovou nosností. Tedy velkým bagrem kopajícím základy nechat vykopat i příjezdovou cestu k objektu s odpovídající nosností a tedy hloubkou výkopu. Malým bagrům takové výkopy trvají dlouho. Podle pravidel pro takové povrchy (podklady, výška, sklon, drenáže, hutnění) udělat provizorní, ale pevnou cestu pouze štěrkovou. Tu po dokončení lehce strhnout a postavit konečnou verzi s dlažbou. Problém bude ale v odpovědnosti za vady na konečném díle, pokud nebude dělat vše jedna firma.

Do výkopů a děr stavebníci často odhazují nepotřebný materiál, aby se nemusel vozit na skládky. Dlažba v okolí domů novostaveb tak bývá často postavena na směsici odřezků cihel, zdících prvků, dlaždiček, dřevěných konstrukčních prvků, kýblů po malování, tub od izolačních pěn, přebytků elektroinstalace a jiných dalších pokladů. Takové podloží se pak chová jako jedno velké překvapení.

To vše jsou důvody proč rozdělit činnosti zemních prací na základech a inženýrských sítích domu od zemních prací na okolním terénu. To vše jsou důvody, které lze ignorovat nebo přehlédnout. Projeví se časem na kvalitě zadlážděné plochy nad tím instalované. A to už nejde vzít zpět.

Zadláždění u již existující stavby Výměna za jiný povrch
Ať už je to tráva, asfalt, desky, štěrk nebo prach, bývá zpravidla až do výše komunikace. Jedná se tedy o kompletní stavební práce zahrnující všechny činnosti. Organizačně je to snazší než u novostaveb. Návod k realizaci je stejný jako v našich článcích a postupech. Stejně jako v ostatních bodech je třeba plánovat s ohledem na inženýrské sítě, přemýšlet nad výměnou kanalizace, svodů okapů, přeložky přípojky elektrického proudu, kabelu elektrického proudu pro altánek, vody pro zahrádku a jiných do nějakého uceleného kolektoru, aby údržba a servis nenarušil v budoucnu hotovou plochu.

Výměna zámkové dlažby za jinou zámkovou dlažbu
Otázkou je důvod předlažby. Pokud je povrch kvalitní, rovný, bez kolejí a dobře vyspádovaný, jde tedy o snahu změnit barvu, nebo pohledový tvar zámkové dlažby, vyměnit horší za kvalitnější druh, je výměna poměrně snadná a není třeba další techniky. Dlažba se pouze rozebere a položí nová, stejně vysoká. Doporučujeme ale po rozebrání kostek strhnout lože pro kostky a připravit ho odpovídajícím postupem znovu, jako nové. Dále doporučujeme udělat lože z nového štěrku. Starší již může být zanesen sedimentem a jeho odvodňovací funkce snížena. Ze stejného důvodu je dobré lože kostek strhnout až na spodní podklad, který je z většího štěrku, aby se obnovila propustnost.

Pokud je důvodem předlažby dlouhodobě ušpiněné kostky se změnami v barevnosti, jde nejspíš o problém ve výšce dlaždic a okolního terénu. O nežádoucích projevech zámkové betonové dlažby píšeme podrobně v jiném článku. Důvodem ke změně odstínu bývají často prachové mikročástice. Beton je nasákavý a tak s vodou přijímá do svých povrchových vrstev prachové částice. Ty jsou převážně z okolního terénu. Předlažba tento problém neřeší. Důvodem vtékání vody s prachovými částicemi na dlážděnou plochu je, že dlažba je položena v úrovni nebo pod úrovní okolního terénu, bez dostatečně vysokých krajníků, nebo krajníků se spárami.

Zde je řešením položení vyššího lože nebo vyšší dlažba. I v tomto případě není předlažba nic náročného. Ale bourání a následná reinstalace krajníků, je již větší zásah a vyžaduje narušení lože a podkladních vrstev až k místu paty betonového zámku krajníku.

Pokud je důvodem předlažby tvorba vápenných výkvětů na dlažbě, je skoro vždy problém v odvodnění nebo vyspádování plochy, nebo podkladních a ložných vrstev. Důvodem vápenných výkvětů je chemická reakce dlažby na trvalou vlhkost, plynoucí z nedostatečného odvodnění spodních vrstev. Výměna dlažby za dlažbu bez projevů problému nic neřeší. V takovém případě se musí počítat s reinstalací celé plochy včetně podkladních a ložných vrstev. Problém lze zjistit měřením sklonů nebo sondou, tedy vykopáním určitého místa, nejlépe 1 m2. Rozeberte dlažbu, opatrně odeberte lože kostek a podkladní vrstvy. Opatrně abyste mohli změřit nejen výšky vrstev ale i jejich sklon.

Měníte-li výšku dlažebních kostek, nezapomeňte s tím při obnově lože počítat přidáním nebo ubráním výšky lože. Pokud je lože tak nízké, že není kam ubrat, je třeba jít do podkladních vrstev. Ubíráním podkladních vrstev ale snižujete konstrukční nosnost, která se může projevit. V takovém případě doporučuje kompletní předlažbu včetně podkladů. Doporučujeme, aby betonová dlažba byla vždy o něco výš, než je okolní terén.

Pokud jsou na povrchu závady prozrazující nedostatečnou konstrukční nosnost, je nutné tyto pojezdové plochy stavebně zrekonstruovat kompletně. Zde se postupuje jako u nové stavby + vybagrování původního štěrku. Použití původního štěrku necháme na vás, záleží na jeho znečištění. Doporučujeme koupit nový – i z důvodu prohlubování výkopu, nebo zvyšování podkladu budete nový podkladní štěrk potřebovat.

Výměna žulové dlažby za žulovou
V tomto případě je postup stejný jako v případě výměny zámkové dlažby za jinou zámkovou. Důvod k takové výměně nastane převážně u přestaveb, kdy je třeba předláždit starou, rozbitou, špatně vyspravovanou, nebo jinak znehodnocenou dlažbu za jinou nebo tu samou do nových vzorů, nebo oživením trochou jiné barvy.

Opět doporučujeme v této době naplánovat inženýrské sítě (viz článek Pokládka dlažby I – inženýrské sítě). Pokud bude předlažba jednoduchá, není potřeba žádné techniky. Pokud je závadou nedostatečná konstrukční nosnost, je nutné tyto plochy zrekonstruovat kompletně.

Jsou-li důvodem výměny zámkové dlažby za žulovou dlažbu pro její kvalitu a trvanlivost, doporučujeme posoudit kvalitu podkladních vrstev sondou. Důvodem k opravám mohou být projevy nedostatečné konstrukční nosnosti.

Původní povrch, na kterém se závady neprojevovaly, mohl již časem tak usedlý a utažený, že přetížení absorboval. Po rozebrání a reinstalaci povrchu se nedostatky podloží projeví. Kvalitně zadlážděná stará betonová dlažba bude mít lepší konstrukční nosnost než špatně zadlážděná žulová dlažba.

Vaše dotazy