|
Nacházíte se v sekci - REALIZACE ZÁMKOVÁ DLAŽBA která obsahuje tyto články
Pokládka zámkové dlažby I – lože pro dlažbu | Pokládka zámkové dlažby II – samotná pokládka | Řezání betonové dlažby | Vibrování a spárování zámkové dlažby Zbývající sekce Plánování dlažby | Plánování spodní stavby | Plánování žulová dlažba | Plánování zámková dlažba | Plánování cen | Realizace administrativa | Realizace spodní stavby | Realizace žulová dlažba | 
Pokládka zámkové dlažby I – lože pro dlažbu
Tento článek je o konkrétní pokládce zámkové dlažby. Získáte informace, které jsou známé, ale i ty, na které se zapomíná, včetně vysvětlení proč tomu tak je. Kroky předcházející samotné pokládce, až do stádia připravených podkladů a krajníků, jsou popsány v příspěvcích o zemních pracích, štěrkových podkladech a jejich výškách, krajnících a vyměřování. Máte-li tedy již vše připraveno, můžeme se pustit do samotné akce. Prvním předpokladem pro úspěch je plánování. K důležitosti plánování postupu pokládky se budeme v tomto článku stále vracet. Začneme plánováním počasí. Určité uzavřené úseky celé plochy by se měly stihnout vždy najednou a nemělo by do toho pršet. Není-li počasí nakloněno a nechcete čekat, dělejte malé úseky nebo investujte do plachet zakrývajících štěrkové materiály a přístřešku 3x3 z trubek a plachtoviny, který dnes stojí pár set korun. Hlídání výšek je pro vás neustále důležitým vodítkem kvality odvedené práce. Vámi vydlažďovaný prostor musí být stále pod kontrolou provázků určujících výšky, směry a sklony. K samotné pokládce zámkové dlažby patří příprava lože pro dlažbu. Pro zámkovou dlažbu se nejčastěji používá drť frakce 4/8 nebo 2/5, kterou si necháte přivézt, nebo si pokládací firma zajistí. Materiál ložné vrstvy nesmí být s ničím promíchán. Drť musí být čistá, neznečištěná jinou frakcí, bez prachu, bláta a vápna, případně jiných objektů a nečistot. Pomocí stavebního kolečka se drť rozveze po plánované ploše. Ale pozor, doporučujeme rozvézt vždy jen takové množství, jaké je potřeba na položení dlažby cca hodinu dopředu. Důvodem pro rozprostírání lože po částech (mimo výše zmíněného počasí) je zákaz pohybu po připraveném loži (pokud zvolíte postup vibrování včetně kostek). Drť pochopitelně začnete rozprostírat v místě, kde jste se rozhodli začít pokládat dlažbu. Plánujte kroky, které budete dělat. Místem pro zahájení může být uzavřený roh nebo zákoutí, do kterého se pak nedostanete jinak, než že na plochu vstoupíte nebo se budete nepřiměřeně natahovat. Dlažbu pak neumístíte správně a to je špatně. Máte-li psa nebo jiné domácí zvíře, doporučujeme mít ho v době pokládky lože a zámkové dlažby uvázaného nebo doma. Naplánujte si, kde začnete a kudy se tam dostanete. Pravidlo bývá, že se začíná na nejníže položeném místě, což by kvůli odvodnění nemělo být u domu, ale nemusí to být podmínkou. Připomeneme zase plánování vzdálenosti krajníků nebo jiných míst ukončení dlažeb. Tvoříte-li terasu nebo cesty, jejíž tvar a velikost je ve vašich rukách, naplánujete rozměr tak, aby bylo řezání a úprava dlažby minimální. Zámková dlažba má možnosti půlených kusů už ve výrobním programu. Jsou-li vzdálenosti dány a je zřejmé, že se bude dlažba dořezávat, musíte se rozhodnout před zahájením kladení dlažby, a tedy i rozprostírání lože pro kostky, kde tyto dořezky budou vidět. Pokud nebudete chtít dořezky mít u hrany domu, zvažte zádlažbu od domu, tedy často od výše položeného místa, nebo kolmo na dům, tak aby u domu dlažba zahajovala. Z toho vyplyne místo, odkud svou práci rozprostírání lože pro dlažbu zahájíte. Na již zhotovené a uvibrované podkladní vrstvy položíte ve správném sklonu distanční vodící latě nebo trubky odpovídající šířky. Před použitím zkontrolujte, zda jsou latě nebo distanční trubky rovné, aby nezkreslovaly výšku lože nebo nepoškozovaly lože při posouvání. Vždy je třeba respektovat plánované sklony odvodnění a počítat s tím, že latě musíte mít kam vyndat, vysunout nebo posunout. V okolí domů a jiných překážek položíte distanční latě pokud možno rovnoběžně s překážkou a cca 15 cm od ní. Mezi latě nebo trubky navezete drť v dostatečném množství. Vrchní plocha spodních vrstev by měla být suchá a čistá. Drť můžete důkladně rozprostřít lopatou nebo otočenými hráběmi tak, aby byla drť ve všech koutech a rozích na plnou výšku a o něco vyšší než je tloušťka distančních latí. Připravenou urovnávací latí nebo prknem, které by mělo být cca o 30 cm delší než vzdálenost distančních latí od sebe, začnete shrnovat a urovnávat drť. Vyrovnávací lať nebo prkno zatlačíte u kraje a pohybujte směrem do stran a zároveň k sobě, po distančních latích, dokud na ně nenarazíte. Pak použijete stejný pohyb spočívající ve stále stejném tlaku shora, rozhrnování do stran a uhlazování na celou plochu. Dbejte, aby vám kamínky drtě nezůstávaly na distančních latích, znamenalo by to, že nebyla dodržena výška. Může to být i fyzicky náročný pohyb. Hůře přístupné rohy ještě jednou zasypte drtí, můžete uhladit hladítkem a znovu na čisto stáhněte latí. Distanční latě je nejlepší posouvat s postupujícím rozhrnováním drtě pro lože. Do uvolněných míst po přemístěných latích je třeba mít stále obsah k jejich zasypání. V opačném případě se může stát, že urovnáte a uhladíte lože, odstraníte distanční latě a na důkladné zaplnění prohlubní nedosáhnete. Prostor po latích se zaplní po okraj. Za použití hladítka na beton vše vyrovnáte do jedné výšky. Tím je dané místo připraveno na pokládku dlažby. Setkali jsme se ale i druhým možným postupem. A to důkladným uvibrováním plochy ještě před pokládkou dlažby. V takovém případě je postup jiný. Rozprostřeme lože stejným způsobem za pomoci latí a hladítka, ale na celé ploše. Dodržíte veškeré odvodňovací sklony a plochu zhutněte vibrační deskou. Tento postup se používá na menší plochy, určité druhy materiálů nebo nízké a deskové tvary dlažeb. Výhodou tohoto postupu je možnost chodit po takové ploše. Nepoužívá se na plochy, které mají složité odvodňovací poměry. Důležitá informace je výška lože a tedy i tloušťka distančních latí závisí na zvolené dlažbě a postupu. Ale pozor o výšce lože pro kostky se rozhodujete v době, kdy plánujete podklady, jejich výšky a výšku dlažby. Zda je lože pro dlažbu výškově podle vašeho plánu kontrolujete podle napnutých provázků. Pro kontrolu můžete položit jednotlivou dlažbu na určitá místa a pomocí dlouhé vodováhy nebo stále napnutých vyměřovacích provázků změřit, zda kostky mají odpovídající sklon nebo někde jednotlivě nevyčnívají. Dlažba by měla před vibrováním vyčnívat cca o 1 cm nad plánovanou výšku. A cca 2 cm nad terénem, pokud plánujete odvádět vodu přes okraje krajníků do okolního terénu. 1 cm výšky se ztratí uvibrováním. Výše lože, v případě vibrování plochy před pokládkou, by měla být minimálně 3 cm v uvibrovaném stavu a kostky musí po položení stále cca o 1 cm převyšovat okolní terén nebo krajníky, aby se dosáhlo rychlé odvádění vody z plochy přes okraj. Pokud zvolíte běžný postup bez vibrování před pokládkou je výška lože minimálně 5 cm (po uvibrování bude cca 4 cm). V nabídkách firem se setkáte s výškou lože od 3-10 cm. Z technického hlediska je nejlépe, když jsou vrstvy všech štěrků skoro stejně vysoké (10-15 cm). Z cenového hlediska je to bohužel opačně. Každý centimetr rozprostřené výšky drtě 4/8 nebo 2/5 na celé plánované ploše má vyšší cenu (cca 420 Kč s DPH / tuna) než stejná výška drtě nebo štěrku 8/16 (cca 370 Kč s DPH / tuna), která je hned pod ní. Pokud se zachová výška celková, lze uspořit snížením výšky lože (dražší materiál) a zvýšením výšky poslední podkladní vrstvy (lacinější materiál). Měla by to být ale úspora plánovaná. Příliš často o tom zákazník ani neví. Je třeba ale zvážit přínos takové úspory. Nízké nebo nestejně vysoké podkladní vrstvy nejsou správné a finanční přínos může být zanedbatelný. Na ploše 100 m2 se rozprostře 1 m3 štěrku na výšku 1 cm. 1 m3 váží 1,6-1,7 tuny. Úspora v použitých drtích je tedy 80 Kč na 100 m2 / 1 cm výšky. Výška vrstvy před vibrací a tedy i tloušťka distančních latí by tedy měla být cca 7 cm. Možnosti úspor jsme vám naznačili. |
|
|
