|
Nacházíte se v sekci - REALIZACE SPODNÍ STAVBY která obsahuje tyto články
Vyměřování – provázky | Zemní práce (v přípravě) | Stěrky a vibrování (v přípravě) | Jak na usazení krajníků Zbývající sekce Plánování dlažby | Plánování spodní stavby | Plánování žulová dlažba | Plánování zámková dlažba | Plánování cen | Realizace administrativa | Realizace žulové kostky | Realizace zámková dlažba | Vyměřování – provázky
Tento instruktážní článek je o faktickém vyměření vámi plánované plochy. Dozvíte se, co budete potřebovat a jak lze snadno vyměřovat i na velké vzdálenosti. Podle našeho názoru je vyměření to nejdůležitější z praktických činností kolem stavby, pokud má být vše na svém místě, ve správné výšce a rychle. Popsat ale všechny možnosti, se kterými se můžete při vyměřování setkat, je velmi obsažné. Popíšeme proto jen nejzákladnější kroky. I tak se jedná o dlouhý článek. Doporučujeme udělat první část zaměření v průběhu plánování plochy a kalkulování celého projektu. Informace, které získáte, jsou důležité pro rozpočet nákladnosti, především zemních prací. K veškerému vyměřování budete potřebovat dřevěné kolíky, roxorové železné nebo silonové tyče, dostatek silonového nebo obyčejného provázku, dlouhou hliníkovou vodováhu nebo krátkou a dlouhou ale rovnou lať, hadicovou vodováhu, tužku, svinovací nebo dřevěný metr. Důvodem vyměřování je pochopitelně stanovení rozměrů, směrů a tvarů a především výšek a sklonů. Bez důkladného vyměření bude vaše práce i plánování stát „na vodě". Vyměřování má dvě fáze. První je stanovení rozsahu zemních prací stanovením krajů nebo rohů prostoru, na kterém budete pokládat dlažbu. První fáze také určí a stanoví nivelu a záměrné body, od kterých se kontrolují výšky spodních vrstev. Pokud prostor sousedí s domem nebo objektem, uděláte značky na objektu, nebo v těsném sousedství natlučete kolík nebo kolík přiděláte k objektu tak, aby se nemohl pohnout. Na volném prostranství zatlučete kolíky v dostatečném odstupu od vnějších rohů prostoru, který plánujete vydláždit, aby je nepoškodila technika zemních prací a zároveň počítala s mírným vysvahováním hrany výkopu, aby se v průběhu stavby nesesouvaly kraje do výkopu. Dřevěné kolíky by měly být tak tlusté, abyste si mohli na kolíky psát čáry, od kterých budete odečítat výšky ale i poznámky, jaké výšky u jakého kolíku máte odečítat. Pro větší podrobnost a kontrolu doporučujeme napnout mezi kolíky spojnice v podobě provázků, silonové šňůry nebo pásky. Jak jsme na začátku uváděli, tento krok děláte buď jako součást plánování nebo až v době realizace. Kolíky zde mohli po plánování zůstat. Doporučujeme zatloukat další kolíky od sebe ve vzdálenosti cca 2 m tak, aby neměnili směr napnutých provázků a přesto s nimi byl každý v těsném kontaktu. Vizuálně by měly být přesně za sebou, pokud ovšem neplánujete obloukové nebo jiné tvary. Nyní je třeba přistoupit k nalezení nejvyššího bodu nebo nejnižšího bodu, od kterého začnete měřit a plánovat sklon pro odvádění vody. Doporučujeme použít hadicovou vodováhu. S její pomocí lze změřit výšku i na vzdálenost několika desítek metrů a i za roh. Skleněné trubice s metrem, které se připojí na zahradní hadici lze bez problémů zakoupit v obchodech pro stavebníky a kutily. K měření je třeba dvou osob. Klasická trubicová vodováha má pouze 15 cm měřák na každém konci. Je tedy nutné v předpokládaném nejnižším a nejvyšším bodě mít buď dostatečně vysoký kolík, nebo značku u domu. Na nich nebo na všech již instalovaných kolících si nakreslíte čáru, která vám bude označovat přesnou hladinu - nivelu, tedy na mm stejnou nadmořskou výšku. Týká se to samozřejmě měření ploch, které nemají viditelné velké převýšení. Svinovacím metrem změříte výšky čar nad stávajícím terénem a zapíšete si do plánku výšek kolíků. Zjistíte, kam odtéká srážková voda samovolně, a budete stát před rozhodnutím, zda využijete stávajících sklonů nebo budete směrovat vodu jinam. Nic vám nebrání vybudovat uprostřed plochy nebo po krajích kanalizační vstupy a odvádět srážkovou vodu kanalizačním potrubím pryč z pozemku než spoléhat na vsakování do okolního terénu. Jak pracovat s výškou terénu a směrováním vody tak, aby voda odtékala od domu i přestože je dům v kopci anebo v dolíku, vám možná řešení popíšeme v jiném článku. Nebo chcete-li ušetřit na zemních pracích a dlážděné povrchy nebudete zakopávat do země, ale navýšíte stávající terén a o dalších možnostech úspor a laciných řešení zemních prací v závislosti na odtoku vody máme také samostatný článek. Důležité je ale mít už nějaký plán a můžete tedy zakreslit spád. Důležité jsou tedy body jako výška místa vstupu do domu a garáže. I přesto že by se dveře od garáže vysouvaly a dveře od domu otvíraly dovnitř, musí být dlažba níže než tyto dveře. Od těchto dveří i hran domů a objektů je nutné vyměřit sklon vždy tak, aby voda odtékala od domu. Máte-li složité odtokové poměry, třeba svah hned za domem i zde je to nutné. Drenáž, kanál nebo otevřený malý příkop plánovat v takových případech třeba jeden metr od domu. Doporučený sklon na odtok vody je 1,5 až 2 % tedy 1,5 až 2 cm na 1 m. Vodováhou změříte rovinu a tam kam chcete, aby odtékala voda, zakreslíte značku na dřevěném kolíku o 1,5-2 cm na jeden metr níže. Protože máte na dřevěných kolících již trubicovou vodováhou nakreslenou hladinu, bude vám stačit svinovací nebo skládací metr a vědomí jak daleko je kolík od nejvyššího bodu. Pokud jste si je zatloukli po dvou metrech, nepotřebujete pásmo. S každým vzdálenějším kolíkem snížíte výšku čáry pod tou, která určuje přesnou rovinu o vzdálenosti o odpovídající centimetry. Samozřejmě musíte respektovat svůj plán, kam chcete, aby voda odtékala. Výše uvedené sklony jsou samozřejmě myšleny jako minimální pro to, aby se voda nezdržovala na ploše a odtékala správným směrem. Maximální sklon je otázka schopností vašeho auta pro pojezdové plochy, pohodlnosti pohybu po pozemku pro pochozí plochy a převažujících klimatických podmínek. Na horách je to jiné než v satelitu u Prahy. Existují sklony povolené normou, ale na soukromém pozemku jsou spíše doporučením a jsou již v rukou projektanta a stavebního úřadu. Předpokládáme, že v případě příkrých svahů řešíte plochy terasami, schody a příjezdy více přizpůsobíte vrstevnicím. Klesá-li terén od domu sám, případně více než doporučená 2 %, využijte stávajících sklonů a na zatlučených kolících zakreslete značky korespondující sklony, terénu, v kterém je dřevěný kolík zatlučen. Prakticky popsáno budete mít na nejvyšším místě u domu kolík, na kterém budete mít značku od hadicové vodováhy 30 cm nad zemí (hadicovou vodováhou nelze měřit u země). Na tuto značku si napíšete -30, to je ten rozdíl. Na kolíku vzdáleném třeba 2 m od domu, na kterém je také značka od hadicové vodováhy zakreslíte čáru o 3-4 cm níže. Na kolíku třeba 5 m zakreslíte čáru o min 7,5-10 cm níže než je původní čára od hadicové vodováhy, atd. V případě, že nezasahuje čára pod úroveň terénu, můžete si ji zakreslit v platné výšce, tedy o 30 cm níže. Plánování výšek v závislosti na zemních pracích může být složitý proces. Ne vždy mají všichni plochu svého pozemku rovnou nebo někam nakloněnou. Tím řešíme podélné sklony. Existují ale i příčné sklony. Například: Stavíte-li příjezd k domu, který je v přímém svahu směrem k silnici a počítáte, že voda vyteče v nejnižším bodě, doporučujeme vyspádovat sklon ještě příčně k nejbližšímu kraji, aby voda mohla opustit chodník co nejrychleji a nehromadila se na nejnižším konci. Hodně vody může při průtržích nabrat takovou rychlost, že může dojít k vyplavení spár mezi kostkami. Jednotlivé měření tedy nepodceňujte a důkladně si vše rozkreslete do plánu. Vzhledem k tomu, že každá stavba je jiná a situace kolem domu také, je zatím nad naše síly popsat všechny možnosti. Existují zlomy v terénu, které je nutné respektovat, aby nebyly zemní práce drahé, nebo je okolní terén prostě trochu výš. V takových případech se to řeší vykopáním nějaké jímky v nejnižším bodě, nebo drenážní pruh vyplněn velkým štěrkem s dostatečnou hloubkou, vyveden do potoka. Vše se pak svádí do mírného otevřeného rigolu - příkopu, který může jít krajem nebo prostředkem zadlážděné plochy a končí ve vámi připravené drenáži. Máte-li složité odtokové poměry a nejste si jisti, můžete výškové značky, které k sobě patří, zkreslené na kolících spojit napnutými provázky jak podélně tak příčně. Sklony, především ty příčné, změříte přiložením vodováhy. Uvedené provázky si zakreslíte do plánu a přidáte si šipku, kterým směrem a v jakém sklonu vám odtéká voda. Můžete tak objevit zapomenutý roh, který bude nutné materiálově zvednout, nebo hrbol, který bude třeba odbagrovat. Objeví-li se pouhá chybka, stačí snížit výškovou značku a všechny další značky na níže položených dřevěných kolících. Tím by byl zakreslen stávající nebo plánovaný stav. Od značek budete vycházet při měření hloubky výkopových a zemních prací pouhým přikládáním svinovacího metru nebo si můžete vytvořit něco jako úhelník, kterým budete měřit výšky vůči značkám na kolících pouhým přiložením. Po skončení zemních prací i pokládky vrstev můžete správnost výšky (hloubku) zemních prací zkontrolovat roztažením provázků přes plochu, stejně jako při kontrole sklonů, především je-li plocha veliká. Přiložením metru k napnutému provázku a průběžnou kontrolou nad plochou odhalíte hlubší nebo vyšší části, které je nutné doplnit nebo odstranit. Zcela stejný kontrolní proces je u pokládky podkladních vrstev. Veškerá čísla měření si srozumitelně zapisujte do plánu nebo značkujete na kolík. Výšky podkladních vrstev jsou dány zatížením. Jaké mají být, píšeme v jiném článku na našem webu. Druhou fází ve vyměřování je zahájení pokládky krajníků, která může být již na zemní pláň nebo na první vrstvu podkladních vrstev. Zde se nejčastěji používají silonové nebo kovové tyče, mezi které se napne provázek určující již faktickou výšku a směr krajníků a kraje dlážděné plochy. K napnutému provázku se krajní prvky přikládají. Směr a výška provázku napnutého mezi železné nebo silonové tyčky musí korespondovat se sklonem plánovaným nebo sklonem daným terénem. Sklony musí být od zemní pláně přes vrstvy vždy stejné, aby i tloušťka všech vrstev byla všude stejná. V každém případě s tím co máte v plánu. Můžete napnout výšku provázku, určující výšku krajníku, o 1 cm výš, pokud budete dávat krajníky výškově níž než kostky (z důvodu odtoku vody). Napnutý provázek vám tím poslouží i při pokládce kostek, jako kontrolní bod pro vodováhu. Pokud budete dávat krajní prvky výš než dlažbu, dbejte na důkladnost jejich instalace, aby korespondovala s provázkem. Po zatuhnutí betonového lože krajníků ještě jednou zkontrolujte, zda byla výška dodržena, protože kontrolním bodem se vám stanou krajní prvky. POZOR krajní prvky jste si mohli naplánovat třeba o 2 cm výš než výška dlažby. Je třeba s tím počítat při měření. Železné nebo silonové tyče se umísťují do plochy, nedá se na ně nic psát a jsou pouhým držákem provázků, jejichž výška je měřena a kontrolována z jiného bodu. Před pokládkou vrstev je neumisťujte, překáželi by vám při rozhrnování a vibrování podkladních vrstev. Poslední fází, kde se provázky používají je v měření správnosti směru zádlažby a kontroly spár o čemž píšeme v článcích o pokládce. |
|
|
