Nacházíte se v sekci - PLÁNOVÁNÍ ZÁMKOVÁ DLAŽBA - která obsahuje tyto články
Zámková dlažba vzory | Zámková dlažba barvy | Dláždíme ze zámkové dlažby...| Zámková dlažba – Nejčastější vady | Doprava zámkové dlažby (v přípravě) | Nabídka na trhu Zbývající sekce Plánování dlažby | Plánování spodní stavby | Plánování žulová dlažba | Plánování cen | Dobré vědět | Realizace admin | Realizace spodní stavba | Realizace žulové kostky | Realizace zámková dlažba | ![]() Nejčastější vady zámkové dlažby
V tomto příspěvku se budeme zabývat příčinou možných závad na již položené ploše ze zámkové dlažby a rady možných nebo nutných řešení. I přes své nepopiratelné kvality výrobků z betonu se mohou objevit závady, které investora vyprovokují k reklamačnímu řízení. Ve většině případů je závada někde jinde. Některé z příčin jsou totožné pro každou dlažbu, ale v případě zámkových dlažeb mají větší dopad. Jiné souvisejí s produkty z betonu a jejich chováním. Rozpadavost Zámková dlažba z betonu se vyrábí smícháním samostatných složek pojiva a plniva v určitém poměru a tuhnutím vytvoří pevný slepenec. Nebudeme do podrobna rozvádět co je beton a cement a jak se chová. Pokud by vás to zajímalo tak na Wikipedii je o betonu a cementu mnoho zajímavých informací. Důležité na tom je, že beton nikdy nemůže mít nulovou nasákavost. I malý koeficient této vlastnosti způsobí, že voda měnící se v led v zimních měsících, působí na strukturu vrchní části hmoty a pomalu ji rozrušuje. O cyklech rozmrzání a zmrazení ve spojení s jedinečností českého klimatu a vlivu na materiály máme samostatný článek. S tím souvisí i solení, které má v ČR velkou tradici i omyl, že se vás to netýká. Sůl se na vaši plochu dostává především s autem a nánosy, které si přivezete. Rozpuštěná sůl zateče do spár a do lože dlaždic. Sůl pak působí na dlažbu celoročně a i ze spodní strany. To vše působí na beton tzv. chemickou korozí. Dalším důvodem rozpadavosti může být nekvalitní výrobce nebo nevhodně zvolená zámková dlažba. Především ve volbě tloušťky a tvaru je třeba zohlednit plánované zatížení. Pro příklad desková betonová dlažba má kontaktní stranu jednu, tu spodní, na kterou se přenáší celá váha zatížení. Nedoporučuje se, aby se desky dotýkaly nebo aby hrany absorbovaly zátěž. Zámková kostka ozdobná ve tvaru kostek má kontaktní strany 4, ale třeba klasické Ičko má kontaktních stan 10, které mohou absorbovat namáhání samostatně. Proto je také nejčastěji používaný tvar na parkovištích obchodních center. Zatěžování podhodnocené dlažby vede k puklinám v nejslabších místech. Dalším důvodem rozpadavosti mohou být příliš úzké spáry mezi zámkovou dlažbou, nebo vada pokládky nebo podkladu, která způsobí, že se zámková dlažba dostane v určitém místě až na sraz. Při namáhání povrchu pak boční, dotýkající se plochy, neobsypané spárovacím pískem, nemůžou pracovat jako pružná deska. Síly se přenáší na styčné hrany zámkové dlažby a dochází k odlamování krajů. Naše doporučení je nepodcenit (nepodhodnotit) výběr vhodné dlažby podle plánovaného zatížení. Nakupovat v maximální kvalitě od zaběhnutého výrobce, zaručujícího používání pojiv a příměsí, které důsledky nasákavosti a chemické reakce brzdí. Dnes platí norma ČSN 731326/Z1, metoda A. Dodržováním této normy na výrobky zámkové dlažby odolnost proti soli a mrazu zvyšují. Je ale mnoho výrobců, kteří výrobky podle této normy nevyrábějí, protože to není povinné. Bílé mapy – změny odstínů Tato vada zámkové dlažby je způsobena chemickým procesem v betonu, ale je to následek příčiny. Příčinu je nutné hledat v trvalé vlhkosti, tedy zřejmě nedostatečném odvodnění plochy. Proces tvrdnutí betonu není nikdy 100 % zastaven. Chemická reakce vazby molekul cementu, který se váže na okolní kamenivo, probíhá neustále, i když po 28 dnech má požadovanou tvrdost a po cca 100 dnech je brán jako definitivní. Změny jsou potom již minimální a beton je v maximální míře odolný. Trvalá vlhkost působící na beton neumožní tento proces dokončit. Chemický proces se v dlažbě z důvodu trvalé vlhkosti nedostane k dostatečnému vytvrdnutí, proces stále pracuje a dochází k vyplavování chemických složek na povrch. Při analyzování příčiny začněte u zeminy, ve které je dlažba položena. Pokud je jílovitá a špatně absorbuje vodu, je nutné při opravě počítat s náročnějšími zemními pracemi. Pokud se toto podcení, umožní se vodě zdržovat pod dlažbou a tedy působit trvalou vlhkostí. Jílovitým zeminám je nutné dát vyšší spád nebo vyšší podkladní vrstvy nebo kvalitní drenážní svod do okolního terénu nebo odpadu. Nejlépe všechno. Písčité zeminy odvádí vodu snadno a všude. Hladina spodní vody může být také důvodem k trvalé vlhkosti. Existuje nespočet letitých chat a chalup vystavěných, kterým byl pro své užití vybráno místu u vody někde v údolí. Je klidně možné, že hladina spodních vod u takového domu může být 50 cm pod povrchem. Tady je rada těžká, odvodnit celé okolí domu, nedělat zemní práce dolů, ale podklady navézt a vystavět nahoru nebo zvolit jiný materiál. Dalším důvodem mohou být špatně vyspádované spodní vrstvy, které neodvádí vodu dostatečně. Minimální spád je 1,5-2 %. Může se stát, že při stavbě podkladních vrstev není sklon dostatečně kontrolován, stavební firma štěrky podkladních vrstev naveze, nějak uvibrují a až v závěru je zámková dlažba položena se správným sklonem. Na první pohled tedy nepoznáte kde je vada (vada je ve firmě, která práci prováděla). Všechny jednotlivé vrstvy a to včetně zemní pláně po zemních pracích, musí být vyspádovány a zhutněny ve stejném sklonu jako definitivní povrch. Množství vody by mělo být pod celou plochou vždy stejné. Čím větší sklon, tím je potřeba rychlejší odvod vody a tím i větší nárok na drenážní odtok do okolního terénu, aby se voda v nejnižších místech dlouhodobě nezdržovala. Bude-li zadlážděná plocha ve sklonu po vydatném dešti na vrchní části rychle suchá, ale v dolní části bude trvat i několik hodin nebo dnů než vyschne, je nutné provést odvod vody z dolní části do drenáže. Rychlému svodu vody z plochy pomůže i příčný sklon, nejen podélný. Jiným slovem odvádět vodu z plochy nejkratší cestou. Bílé mapy se často objevují při zvolení pokládky zámkové dlažby do betonu, k čemuž není zámková dlažba určena. Pokud jsou bílé mapy – vápenné výkvěty závadou, která vás trápí a drenáž vám nepomohla, je nutné počítat s přestavbou – opravou celé plochy. Pouhá výměna dlažeb problém neřeší. Nevyspárování nebo vyplavení spárovacích písků Vyplavení se projeví buď z důvodu nedostatečného vyspárování, nebo úplné absence vyspárování. Lože dlažby je z materiálu frakce 4/8 a i přes snahu drť maximálně uvibrovat je mezi drtí prostor (především pro odtok vody), který se může zaplnit menším materiálem. Malé částečný spárovacích písků, které mají být 0/2 nebo 0/4, mohou provozem na ploše propadat a tedy ztratit se z prostoru spáry. Spárování a důkladné vibrováním by mělo proběhnout dvakrát a přibližně ještě po 14 dnech provozu nebo po 1 měsíci provozu ještě jednou. Doporučujeme si spárovací písky schovat do pytlů a v případě nedostatku spárovacího písku ve spárách ho doplňovat. Nedostatek spárovacího písku může být také z důvodu příliš aktivního a důsledného úklidu plochy, kdy nová věc nutí vlastníka k zametání. Budete-li plochu zametat, nepoužívejte smetáky s dlouhým tvrdým vlasem a zametejte vždy v úhlu 45° na spáry aby nedocházelo k vymetání. Používání tlakového mytí také vyplavuje spárovací písek. Plochy s velkým sklonem mohou způsobit, že v dolních částech plochy se voda po vydatném dešti tak urychlí, že může způsobit vyplavování spár. To vše je důsledkem toho, že kostky se pak stanou samostatnými ostrůvky ležícími pouze na loži. Namáhání kostek pak jednotlivé kusy rozpohybují, dojde k posunu, nebo otáčení jednotlivých kusů dlažby. To rozšíří spáry z druhé strany a umožní stejný proces vyplavení spár a pohybu dalších kusů dlažby. Následné vyvracení a poškození nebo rozpadání z důvodu těsného kontaktu jednotlivých kostek, o kterém píšeme v předešlých odstavcích, je už následkem nedostatku spárovacích písků. Propadání dlažeb Plně souvisí se špatným podkladem a nemá nic společného s dlažbou. Ať už je důvod špatné odvodnění a následné vyplavení podkladních drtí nebo nestejnoměrně vysoké podkladní vrstvy a lože pro dlažbu, což se po zátěži plochy projeví vadou ve výškách. Nebo celkové podhodnocení výšky podkladních vrstev, nebo propadání kolem kanalizačních vstupů a jiných útvarů umístěných v ploše ze zámkové dlažby, je to vždy vada podkladu. Špinavé dlaždice Beton je pórovitá hmota a jak jsme již psali také lehce nasákavá. Prachové částice z jakéhokoliv materiálu, který se dostane na plochu zámkové dlažby, zanechá, třeba jen minimálně, svůj otisk. Někteří výrobci zámkové dlažby, z důvodu ochrany před reklamačním řízením, nedoporučují, aby se dělaly jiné stavební práce po tom, co se zámková dlažba položí, včetně plotů, zahradních úprav, bazénů, travních koberců, omítek, štuků, střešních krytin atd. Nestěhovat stavební hmoty, nepokládat špinavé palety, dokonce i chodit v pracovní obuvi by podle některých doporučení výrobců mohlo zanechat nesmazatelné stopy na dlažbě. Některé doporučení výrobců s úsměvem můžeme komentovat jako přehnaná, až odporující běžnému užívání. Nic to ale nemění na skutečnosti, že věkem zámková dlažba mění odstín a používání zanechává stopy. Vzhledem k tomu, že vlastnictví domu je věčný budovatelský proces, nebylo by položení zámkové dlažby vlastně vůbec možné. Prachové částice a hlína se na zámkovou dlažbu mohou dostávat z okolního terénu. Sklony a výšky okolního terénu by měly být upraveny tak, aby se s každým deštěm nevyplavovala voda (včetně hlinných nebo prachových částí z okolního terénu) na plochu. Pokud nelze upravit okolní terén je nutná předlažba zvětšením výšky. Výměna zámkové dlažby z důvodu špíny na ploše, změny barevných odstínů a nebo map, bez změny výšek není řešení. Problém se bude opakovat. Spáry mezi krajníky nejsou nepropustné a jejich zaplnění betonem není doporučeno, protože se z důvodu odlišné rozpínavosti vydrolí. I přes to, že krajníky jsou nad terénem mohou spáry propouštět s každým deštěm prachové a hlinné částice na plochu. Tento problém by se měl vyřešit, když krajník z vnějšku obkopete a přidáte nepropustnou folii, tak aby byla výš než okolní terén a výš než žulová dlažba. I samotná úprava a vysvahování terénu sousedící s krajníkem může problém vyřešit. Tyto prachové a hlinné částice se v pórech dlažby usazují a pomalu mění odstín dlažby. I přesto, že může problém vypadat jako závada dlažby, v drtivém množství případů tomu tak není. Doporučení je zabránit vnikání vody po deštích na plochu a používat nejednobarevné nebo takové druhy dlažeb, na kterých není vše vidět. Změna odstínu je přirozený proces vyšisování pigmentu barviva z betonu působením slunce a výše zmíněným zanášením prachových částic. Ztráty odstínů se počítají na desetiletí, viz jedna z našich fotografií, a jsou přirozené. Ani žulová dlažba není po dvaceti letech 100% stejná jako čerstvě ulomená. Olejové skvrny Skvrny od oleje na zámkové dlažbě, kterým nelze při každodenním provozu auta zabránit, nelze vyčistit. Především laciné druhy zámkové dlažby mohou být bez jakýchkoliv úprav a tedy nasákavější více než ostatní. I nejlacinější barva, přírodní beton, má se skvrnou nejlepší kontrast a je nejvíc vidět. |
|