|
Nacházíte se v sekci - ZJIŠŤUJE CENU SUROVIN, DLÁŽDĚNÍ A SOUVISEJÍCÍCH PRACÍ - PLÁNOVÁNÍ CEN A POPTÁVKA která obsahuje tyto články
Náš průzkum – Ceny zemních prací | Náš průzkum – Ceny písků a štěrků a podkladních vrstev | Náš průzkum – Ceny pokládky | Žulové kostky vs. betonová dlažba - srovnání cen (I) | Žulové kostky vs. betonová dlažba - srovnání cen (II) | Žulové kostky vs. betonová dlažba - srovnání cen (III) | Plánování, zjišťujeme cenu I – aneb proč správně zadat poptávku | Plánování, zjišťujeme cenu II – rozsah poptávky | Plánování, zjišťujeme cenu III – text poptávky | Zbývající sekce Plánování dlažby | Plánování spodní stavby | Plánování žulová dlažba | Plánování zámková dlažba | Realizace admin | Realizace spodní stavba | Realizace žulové kostky | Realizace zámková dlažba | 
Žulové kostky vs. betonová dlažba – srovnání cen (I)
Srovnávat ceny žulových kostek s betonovou zámkovou dlažbu tak, že vedle sebe postavíme pouze ceny jednotlivých výrobků, to samozřejmě lze a na následujících řádcích jsme se o to také pokusili. Nicméně pro důkladné porovnání je třeba brát v úvahu všechny související faktory plynoucí z rozdílnosti materiálů. V rámci tohoto a dalších článků nabídneme porovnání cen s ohledem na náklady celé stavby, a to nejen stávající, ale i potenciálních budoucích úprav. Ukážeme, že žulová dlažba může být ve výsledku méně nákladná než betonová, a to nejen z pohledu trvanlivosti. Pro příklad srovnání použijeme hypotetickou plánovanou stavbu o výměře 200 m2, okolí rodinného domu, rozdělenou na 100 m2 plánované pojezdové plochy a 100 m2 plochy pochozí, tedy chodníky. Začneme ze široka, ale ne zcela zbytečně otázkou. Říká se, že vším, co děláme, uspokojujeme určité potřeby. Co potřeby uspokojujeme nákupem a instalací zpevněné plochy? Nabízí se dvě základní. Potřeba praktická Jedná se potřebu zpevnění plochy kolem domu, např. pro auto nebo jiný provoz, řešit můžeme i odtok srážkové vody od domu, čistotu v okolí domu bez prachu a bláta a zmenšení prostoru travního porostu. Betonová zámková dlažba i žulová dlažba tuto potřebu zcela jistě uspokojují. Potřeba estetická Tato potřeba je velmi subjektivní, neboť každý má o výsledné podobě prostranství jinou představu. Nelze provádět srovnání názorové o potřebě jednotlivce na čistotu tvarů či nikoliv, barvách a jejich vztahům k okolí, uniformitě a jednoduchosti nebo jedinečnosti a divokosti. Každý si vybere to, v čem se dobře cítí. Ale jeden estetický srovnávací prvek jsme našli. Dlouhodobý estetický dojem plochy jedné barvy, pocit harmonie a čistoty tvarů, které zámková dlažba dokáže navodit, mohou ale narušit skvrny. Na parkovištích obchodních center je k vidění celá škála možností, jak taková skvrna na zámkové dlažbě vypadá. A pokud zde není, můžeme se spolehnout, že se jedná o natřenou nebo pro tyto případy jinak ošetřenou verzi dlažeb z vyšší cenové kategorie. Pojďme si krátce vysvětlit, proč tomu tak je. Betonová dlažba má vyšší nasákavost než dlažba žulová. Kapka oleje unikající každý den z auta pak opravdu zamrzí. Kostky zasažené olejem (především u levné dlažby v barvě beton bez ošetření) nelze vyčistit. Druhým tvůrcem skvrn nebo spíše map je opakovaný chemický proces probíhající v betonu. Je-li betonová dlažba nedostatečně odvodněna a stále ve vlhku, dochází k tzv. výkvětům. Předláždění zasažených dlaždic pak není tak snadné, jak se může zdát, protože dlážděný povrch má být vždy stavěn tak, aby byl po dokončení pružnou pevnou deskou. Rozebíráním několika kusů ve středu plochy se může narušit celá konstrukce. Kostky nelze nikdy vrátit zpět, aniž by to zůstalo bez povšimnutí, a estetická potřeba může být touto drobností narušena. Žulová dlažba tento problém nemá. Především není tak nasákavá, olejové skvrny stačí ošetřit odmašťovačem, časem oprší. Přirozená nerovnost a kresba nedají případným skvrnám tolik vyniknout (než oprší). Potřeba kreativity a originality Dalším bonusem žulové dlažby je množství kombinací, které můžeme díky pestré škále barev a tvarů docílit – vznikají pak např. vlny, kruhy a další vzory, a to vše bez dalších nákladů za atypické prvky, jak je tomu v případě betonové zámkové dlažby. U žulových kostek jsou možnosti téměř neomezené. Marketing výrobků Oprostěme se od toho, že jedinou rozhodující informací při výběru dlažby je cena. Rozhodnutí, a především ta méně šťastná, provádíme pod vlivem svého okolí, předsudků a logikou opírající se o neúplné informace. Je pravdou, že o zámkové dlažbě se dnes obecně dozvíme více a informace o postupném zvyšování kvality a dostupnosti produktu jsou přesvědčivé. Ano, zámková dlažba má řadu předností. Skutečně se lépe udržuje, lépe se po ní jezdí na bruslích, pravděpodobně si na ní nezraníte kotník v botách na jehlách a je tišší. Mluví-li ale výrobce o výhodách výrobku, jedná se vždy o obchodní strategii, nikdy o čistou pravdu. Kupující by si pak měl informace důkladně ověřit, především pokud jde o dlouhodobou investici, jakou by pokládka dlažby kolem domu měla být. Na rozdíl od zámkové dlažby mají produkty ze žuly – přestože po nich skoro denně většina z nás chodí – obecnou informovanost skoro nulovou nebo negativní. Při zmínce o žulové dlažbě si vybavíme hluk aut, zakopávání, výrony kotníků či výkopy na ulicích. Žulová dlažba postrádá obecný produktový marketing. Důvodem je dlouhodobé cílení výrobců na dlaždiče - dodavatele a subdodavatele státních zakázek. Také nepřítomnost produktů v běžných stavebninách a především konkurenční boj mezi jednotlivými výrobci, který společné marketingové aktivity neumožňuje. Dlažební firmy preferují betonovou dlažbu – představuje pro ně čistší a snadnější práci: Pokládku mohou provádět zaměstnanci s nižší odborností nebo stroje. Dlažební firmy u soukromých zákazníků ovlivňují konečnou podobu, volbu materiálů a kvalitu. Coby přímí dodavatelé stavby mají vliv na výsledný dojem celé dlažby. Krásné a bezproblémové dlážděné plochy ze žulových kostek bývají bohužel často skryté za ploty jednotlivců. Fakta historická Pro konstatování, že žulová dlažba vydrží více, nebudeme potřebovat žádné vzorce, abychom potvrdili, že klimatickým, chemickým vlivům a opotřebení odolává mnohem lépe než beton. Žulové kostky použité v našich městech před sto lety jsou buď na svém místě, nebo předlážděny na místa nová. V letech po revoluci byly vykopány statisíce metrů čtverečních (zadlážděné od roku 1900) a následně prodány do zahraničí. Němci a Rakušané tehdy mohli městům a překupníkům ruce utrhat. Bylo by mylné domnívat se, že riskovali nákup materiálu poškozeného opotřebením nebo dlouhodobým solením v tehdejší ČSSR. Betonové dlažby se objevily v polovině 80. let minulého století. Počáteční pokusy jsou dnes již dávno vybagrovány. Masové užívání se rozběhlo po revoluci, kdy se plně rozvinula betonová lobby a většina staveb se opravovala v betonové podobě. Betonové prvky tedy nejsou tak dlouhodobě prověřený materiál jako žulová dlažba. Jedinou garancí je pouze tvrzení výrobce, který se snaží prodat Fakta kvalitativní O kvalitě „včerejších“ výrobků z betonu vypovídá opakované zpřísňování normy, která u dlažebních produktů určuje odolnost proti opotřebení a soli. Znamená to, že je potřeba dlažeb s maximální výdrží za podmínek efektivních investic, zároveň ale také, že betonová dlažba působení všech vlivů stále ještě neodolává dostatečně. A také, že dříve zadlážděné plochy z betonové zámkové dlažby jsou nyní už zastaralé a nevyhovující. Nutno přiznat, že není povinností výrobce zmíněnou normu dodržovat. Jsou výrobci, jejichž výrobky ji nesplňují a pouze to nikde neuvádějí a nic tím neporušují. Oslovíte-li malé výrobce s konkrétní otázkou: „Vyrábíte dlažbu, která je odolná proti působení solení, nebo dlažbu odolnější než standard s odolností potvrzenou nějakým certifikátem?“ Dostanete odpověď: „Tak to bohužel ne. Vyrábíme běžný standard.“ Norma ČSN 731326/Z1, metoda A po 100 cyklech (odloučený materiál po zkoušce do 1000 g/m2). Jedná se o nejpřísnější metodiku zkoušení tohoto parametru. Klimatická fakta uvádí, že v ČR bývá za zimu i 50 cyklů, což znamená, že i dle nejpřísnější normy zameteme až 0,5 kg dlažby z m2 ročně? Jak si potom stojí dlažba, která této normě nepodléhá? Připomeňme také, že úbytek se začne projevovat až za 15–20 let. Problém není v zámkové dlažbě jako takové, ale v samotném složení betonu, specificky připraveném pro české prostředí. Podíváme-li se např. do Chorvatska, pláže a mola jsou zde z betonu, který asi není vibrolisovaný. V tak slaném prostředí by byla životnost betonu připraveného pro české podmínky velice nízká. Jak je to možné? Chorvatské klima je extrémně slané, ale bez teplot pod bodem mrazu, které jsou naopak určující právě pro prostředí české. Kvalitní a životaschopný beton v českých podmínkách bude tedy složitější. Namíchat beton pro tak specifické prostředí jako je ČR není jednoduché. Pokud má být beton kvalitní a životnost 30-60ti letá, bude zákonitě dražší než obyčejný beton. A právě pracnost, cena směsí a přísad dělá cenu betonu. Fakta klimatická Většina betonové dlažby je odolná pouze ve svrchní části. Sůl se však z rozpuštěných nánosů z auta dostane do podloží a pak působí na betonovou dlažbu ze strany, která tomu nemusí být přizpůsobena, a to celoročně. Žulové dlažební kostky jsou namáhány klimatickými a chemickými vlivy stejně jako betonové výrobky, ale žulové kostky nejsou tak pórovité, a tedy nasákavé jako beton – jsou odolnější a déle vydrží. Žádné stále se zpřísňující normy na kvalitu žul neexistují, protože kvalita žul je už daná. XXX (odkaz na článek s kvalitou) V ČSN 73 6131-1 článek 5.1.1 jsou jako vhodné horniny na výrobu dlažby jmenovitě uvedeny žula, čedič, andezit a syenit. Pro svou přirozenou odolnost. A to natrvalo. Z hlediska kalkulace tedy platí, že zadláždíme-li hypotetický prostor 200 m2 zámkovou dlažbou za cenu např. 1000 Kč / m2 včetně podloží (domnělá úspora cca 300 Kč / m2 ve srovnání s žulovou kostkou), je pravděpodobné, že investici bude třeba obnovit za 1/4 času, kterou by ve stejných podmínkách vydržela žulová kostka. Investice do betonu se tedy prodraží, přestože okamžitá investice je nižší. Glosa na závěr první části našeho seriáluČasto se opomíjí, že betonová dlažba má strany dvě a v případě, že má reliéfní stranu, tak pouze jednu. Žulové kostky vedle toho mají použitelných stran šest. Pokud by došlo k opotřebení vrchní lícní plochy (např. kluzkostí v kopci), lze při předlažbě použít strany jiné, nové a hrubé. U žulové dlažby tedy 6krát, u betonu pouze 2krát. |
|
|
